Za kopcem v lese, za třemi pařezy u hluboké studánky byl brloh. Ale nebyl to obyčejný brloh, byl to brloh s číslem popisným 120. A v tom brlohu žil začarovaný Medvídek. Měl krásný lesklý, huňatý kožíšek a velké hnědé oči. Smutné oči. Měl sice spoustu lesních kamarádů - zajíce Tondu, ježka Ferdu, veverku Marunu, jelena Františka a jezevce Pavlíka - ale i tak si připadal osamělý. Neměl nikoho, kdo by s ním bydlel v jeho brlohu.
Až jednou, bylo to brzy ráno, kdy ještě všechna lesní zvířátka byla zalezlá v pelíšcích, vzbudilo Medvídka žblunknutí a následný křik z jeho studánky. Medvídek honem vyskočil z pelechu a běžel se podívat, co se stalo. Ve studánce se topilo nějaké děvčátko. Honem skočil za ní a začal je vytahovat ven ze studené vody. Když holčičku vytáhl, vypadala, jakoby byla mrtvá, ale nebyla. Dýchala a tlouklo jí srdce. Medvídek ji odnesl k sobě do brlohu a zabalil ji do peřin, aby jí nebyla zima a nenastydla. Zatopil i v kamnech, protože se pomale blížil podzim a v brlohu už nebylo nejtepleji. Sedl si vedle dívenky na postel. Měla zavřené oči, ale i přesto viděl, že je velice krásná. Moc se o ni bál, proto zavolal pro sovu, aby mu poradila, co má s tou malou dělat, aby se probudila k životu. Sova přiletěla, vyšetřila holčičku a řekla, že pro ni musí natrhat 7 druhů květin, jejichž seznam mu napsala na kousek papíru, a jejich vůně, že ji uzdraví. Medvídek se vydal do lesa. Hledal a hledal, až posbíral všech sedm květin. Už bylo něco k poledni, když se vracel zpátky za ní. Květiny dal do vázy vedle svého pelíšku, kde spala a čekal. Netrvalo to ani pár minut a holčička začala otevírat oči. Když se vzbudila úplně, nevěděla, kde je, ani co se stalo. Medvídek jí to všechno pověděl. Holčička mu byla moc vděčná, že ji zachránil. Řekla, mu, že se jmenuje Millie a že bydlela v nedaleké vesnici, ale macecha ji vyhnala z domu.
Medvídkovi se moc líbila, a proto jí nabídl, jestli by nechtěla bydlet s ním v brlohu. Millie souhlasila a Medvídek byl moc šťastný, že už nebude tak opuštěný.
Millie se u něj zabydlela. Chodili spolu do lesa za ostatními zvířátky, na jahody, na borůvky, no trávili spolu všechen čas. A měli se moc rádi. Spávali spolu v jednom pelíšku a Medvídek Millie vždycky hřál svým kožíškem.
Jednou šli na procházku, už padalo listí a všude bylo krásně barevno. Drželi se za ruku a za packu a bylo jim spolu dobře. Zastavili se a koukali, jak poletuje listí. Až to Millie nevydržela a políbila ho. V ten moment se všechno listí zvedlo, zavířilo se a o pár vteřin později před ní už nestál Medvídek, ale opravdový kluk. Obejmul Millie a byl moc šťastný, že ho vysvobodila z jeho zakletí. Přestěhovali se z brlohu do malého domečku, kde spolu žijí do dnes a je jim spolu pohádkově..
Žádné komentáře:
Okomentovat